Po celá tisíciletí se lidé pravidelně shromažďovali kolem ohně. Rodiny i celé kmeny. Z naší kultury se tento zvyk vytrácí. Shromažďujeme se místo toho v nákupních centrech, novodobých chrámech. Tam však nenacházíme ten léčivý prvek a pocit pospolitosti s rodinou, rodem a komunitou, kterou nám poskytoval kruh kolem ohně. Rituál přechodu žhavého uhlí (firewalking) nám umožňuje se do tohoto kruhu vrátit. A kruh to je harmonie, společenství, které se vzájemně podporuje, kde spolu jednotliví členové nesoutěží.
Obřad chození po žhavém uhlí má velmi dlouhou tradici. Sahající tak hluboko do minulosti lidstva, že dnes nikdo neví, jak je stará a kde vznikla. Je zřejmé, že firewalking byl po staletí praktikován šamany, kněžími i obyčejnými lidmi jako náboženský rituál a jako léčebný obřad. V mnoha kulturách plnil funkci přechodového rituálu z jednoho životního období do následujícího, zejména z dětství do dospělosti. Přechodem žhavého uhlí se z chlapce symbolicky stával muž a z děvčete žena. Existuje i mnoho dalších hraničních čar v našem životě, jejichž překročení zasluhuje a potřebuje svůj rituál. Například přechod z jednoho společenského postavení, nebo období, do druhého, z jedné vztahové roviny do jiné. Každý obřad nám pomáhá vypořádávat se s důležitými životními změnami.
Firewalking můžeme zažít i v dnešní, moderní společnosti. A to v mnoha podobách. Organizátoři většinou omezují účast věkem a znamožňují tak prožít tuto zkušenost dětem společně se svými rodiči. Přitom však právě společná účast několika generací na rituálu přechodu žhavého uhlí je jedinečnou příležitostí jak zažít nejsilnější podobu sounáležitosti rodiny a posílit nebývalým způsobem rodinné pouto.
Jinak je tomu v Institutu pro zrychlené učení Hampson na Ptýrově u Mladé Boleslavi, kde workshop pod názvem Rituál můžete zažít každoročně . Víkendový seminář je určen pro rodiče a jejich děti, nebo prarodiče s vnoučaty, případně jinak spříznění dospělí s dětmi. Tento seminář okusilo v uplynulých letech již mnoho rodin, při čemžnejmladší účastník přechodu měl teprve 4 roky.
Projít se naboso přes koberec žhavých uhlíků i pro moderního člověka silným momentem. Mnozí z těch, kteří v poslední době tento rituál absolvovali, dosvědčují, že to byl jeden z nejsilnějších zážitků jejich života.
„Před tím by mě ani nenapadlo, co všechno můžu dokázat! Zvládnout indiánský rituál dospělosti a zlomit vlastním krkem šíp. Samotný přechod přes uhlí posílil mé sebevědomí,“ popisuje svůj první přechod přes žhavé uhlíky osmnáctiletý Maty.
A dvanáctiletá Ema Vašková k zážitku z workshopu Rituál dodává: „Překvapilo mě, jak se kolektiv neznámých lidí dokáže tak rychle semknout a navzájem se podporovat. Tento kurz mě posunul dál, co se odvahy týče a přesvědčil mě, že když člověk bude věřit a chtít, může dokázat téměř cokoliv.“
Chůze po žhavém uhlí je jednou z nejsilnějších forem přechodového rituálu s obrovskou symbolikou dosažení životní změny a existuje pár dobrých důvodů, proč se ho účastnit společně s dětmi:
- Workshop umožní prožít sílu sounáležitosti.
- Dětem pomáhá cítit a uvědomit si svoji sílu.
- Pomáhá dospívajícím udělat symbolický krok k dospělosti.
- Pomáhá mladým, kteří usilovně hledají smysl existence.
- Pomáhá rodičům, kteří prožívají životní etapu, ve které děti opouštějí hnízdo.
- Pomáhá těm, kteří stojí před změnou v zaměstnání, nebo změnou ve vztazích.
- Pomáhá i těm, kteří se chystají opustit pracovní proces a odejít do důchodu.
